Proč skrývat, co se děje první dva týdny po očkování?


general practitioner vaccinating old patient in private clinic with copy space doctor giving injection to senior woman at hospital nurse holding syringe and using cotton before make covid 19 or corona stockpack istock scaled e1638789539297

Bylo publikováno mnoho prací, které ukazují, jak dobře vakcíny chrání lidi po druhé dávce. Část tohoto účinku je iluzí. K tomuto efektu dochází v důsledku nepřesného měření a jevu zvaného zkreslení přežití.

Škodlivé účinky

Zkreslení přežití nastává, když se skupina porovnává ve dvou časových bodech, ale členové skupiny se mezi těmito časovými body mění. Bylo by to podobné, jako kdyby se hodnotila kvalita plavecké školy, která upřednostňuje techniku házení lidí doprostřed oceánu, nechává je tam několik hodin a tvrdí, že si připisuje zásluhy za to, jak dobře umí zbývající studenti plavat. Po dvou hodinách by zůstali jen ti, kteří už plavat uměli, a možná i pár těch, kteří se to naučili složitým způsobem! Ubožáci, kteří se mezitím utopili, se ani nezapočítávají. Přičítat plavecké schopnosti zbývajících lidí trenérovi, který se objevil o dvě hodiny později, by zřejmě poskytlo velmi zavádějící obraz. Stejně tak by bylo zavádějící poukazovat na to, že se v pozdějších lekcích nikdo neutopil, a tím určovat úspěšnost "výukové techniky".

U očkování covid je po očkování dvoutýdenní období, které není zahrnuto do údajů. Zdůvodňuje se to tím, že vakcínám chvíli trvá, než vytvoří protilátky, a proto údaje za první dva týdny nejsou relevantní. Je zřejmé, že toto tvrzení je chybné. Co když mají vakcíny škodlivé účinky, které se projeví ihned a které nemají nic společného s tvorbou protilátek? Příkladem je vysoký výskyt pásového oparu pozorovaný po očkování vakcínou covid, což naznačuje, že existuje problém s reaktivací viru. To může vysvětlovat, proč je míra infekce Sars-CoV-2 v prvních dvou týdnech po očkování skutečně vyšší u očkovaných než u neočkovaných.

Důsledkem vyřazení prvních dvou týdnů je zavádějící zkreslení údajů. Pokud se lidé v tomto období nakazí a umírají, je třeba to zahrnout. Nelze přehlížet možnost, že vakcína samotná může mít vliv na míru nakažení, a pro přesné posouzení účinnosti je třeba zahrnout celý soubor údajů. Tím, že se měří pouze období po vyšším riziku nákazy (0-14 dní), je možné se nechat oklamat. Jakýkoli signál by byl přehlédnut.

Dopad na celou komunitu

Kromě toho, že je nesmyslné z hlediska individuálního rizika tuto dobu zrušit, bude to mít dopad i na širší komunitu. Pokud vakcína skutečně způsobí nárůst počtu infekcí během prvních dvou týdnů, nevyhnutelně to povede ke zvýšení šíření a ke zvýšení počtu infekcí v dané komunitě během této doby. Proto musí hodnocení dopadu očkovacího programu zahrnovat nejen vliv na jednotlivce, ale i dopad na širší komunitu.

Tento bod je zvláště důležitý pro úzce propojené komunity, kde se očkuje mnoho lidí najednou, jako jsou školy a zejména komunity s vysokým počtem zranitelných osob, jako jsou domovy důchodců a nemocnice. Tím vlastně "urychlujeme" vlnu infekcí (a úmrtí). Nakonec na konci virové sezóny zemřel stejný počet lidí. Kvůli vyloučení dřívějších úmrtí (1-14 dní) jsme mylně přesvědčeni, že vakcíny byly účinnější, než ve skutečnosti byly. Tím, že jsme se zaměřili pouze na pozdější období a viděli v něm méně úmrtí, vznikla iluze, že byly zachráněny životy. To je patrné z údajů z mnoha zemí po zavedení vakcín. Níže uvedený graf znázorňující Spojené království ve srovnání s Evropou to ilustruje, protože Spojené království zavedlo vakcínu nejrychleji. Celkový počet úmrtí, reprezentovaný plochou pod křivkou, byl podobný jako v ostatních zemích, ale je pouze stlačen do kratšího časového období.

covid
Obrázek 1: Úmrtí v zimním období ve Spojeném království a Evropské unii

Podívejme se nyní na některé konkrétní příklady, např. na tuto studii o obyvatelích pečovatelských domů ve Spojených státech. Výsledky ukazují, že v průběhu studie se nakazilo 6,8% očkovaných a 6,8% neočkovaných obyvatel. Nicméně díky rozhodnutí, že prvních 14 dní po očkování by mělo být vyloučeno, je šedá oblast pro očkovanou skupinu srovnávána s černou a šedou oblastí dohromady pro neočkovanou skupinu. Takový postup by mohl vést k tvrzení o účinnosti vakcíny 66% proti infekci. Autoři této studie byli natolik poctiví, že se podělili o nezpracované údaje a netvrdili účinnost vakcíny 66%.

 

covid2
Obrázek 2: Údaje z amerického dokumentu ukazující procento nakažených v pečovatelských domech podle doby po příchodu kliniky do jejich domova a podle stavu očkování.

Řada studií však na tento trik spoléhá a tvrdí, že vakcína je účinná. Nejzřetelnějšími příklady jsou původní studie společnosti Pfizer a studie společnosti AstraZeneca.

covid3
Obrázek 3: Graf ze studie AstraZeneca zobrazující cenzuru v raném období ("vyloučené období").

 

 

Jako druhý příklad uveďme dánskou práci, která měřila počet infekcí u zdravotnických pracovníků a obyvatel pečovatelských domů. Před zahájením očkovacího programu bylo infikováno 4,8% zdravotnických pracovníků a 3,8% obyvatel pečovatelských domů. Studie skončila na konci dánské zimní vlny poté, co bylo očkováno 95% obyvatel pečovatelských domů a 28% zdravotnických pracovníků. Vzhledem k horšímu postavení na začátku a nižší proočkovanosti zdravotnických pracovníků se dalo očekávat, že na tom budou celkově hůře. Nicméně procento nakažených na konci vlny bylo 7,0% mezi zdravotnickými pracovníky, ale 7,7% mezi obyvateli domovů pro seniory.

covid4
Obrázek 4: Údaje z dánského dokumentu ukazující procento nakažených obyvatel domovů pro seniory a zdravotnických pracovníků

Jak velká část účinnosti vakcíny uváděné ve výzkumu covid je ve skutečnosti mírou zkreslení přežití ve spojení s přirozeně získanou imunitou? To je zásadní otázka. Žádné tvrzení o účinnosti vakcíny by nemělo být učiněno, aniž by byla nejprve vyřešena tato otázka.